Porušování lidských práv na Kubě

Porušování ldiských práv na Kubě

LOGO

MENU

Kuba
Fidel Castro
Právo na život
Svoboda projevu
Ochrana proti diskriminaci

Porušování lidských práv na Kubě - Provazová
  • Právo účastnit se vlády své země

    • V ústavě z roku 1940 nebyl povolen trest smrti. Ten byl obnoven těsně před jmenování Fidela Castra na post premiéra 13.1. 1959 a byl používán proti těm, kteří spáchali politicky motivovaný trestný čin (spolupracovali s exprezidentem Fulgenciem Batistou). Soudy byly prováděny bez možnosti účasti svědků, kteří by svědčili v prospěch obžalovaného. Tyto soudy byly zastaveny až na nátlak světové veřejnosti. 30.1.1959 se počet TČ, za který hrozil trest smrti, rozšířil (vražda, špionáž, velezrada, únos). Roku 1961 bylo schváleno, že se trest smrti může provést do 48 hodin i bez soudu a od roku 1979 může být TS proveden za trestní čin proti míru, za sabotáž, terorismus nebo pokus o převrat. Dnes je ustanoveno 19 článků, za které může být udělen TS, kdy 15 z nich jsou politicky motivované. Naposledy byl trest smrti uložen v roce 2003 třem Kubáncům, kteří ukradli loď a chtěli s ní utéct na Floridu.

    		Proslov
  • Právo účastnit se vlády své země

    • Po nástupu Castra k moci se první volby do Národního shromáždění lidové moci konaly až v půlce roku 1976 (tedy 17 let neproběhly občanské volby). Castro byl po celou dobu premiérem a zároveň i generálním tajemníkem a měl na starost kontrolovat společnost (ekonomiku, výchovu, vzdělávání, kulturu, náboženství, zaměstnanost …). Každý obyvatel Kuby musel být přihlášen v jedné z pěti organizací:

  • 1. Výbor na obranu revoluce – zaměření na sledování občanů
  • 2. Svaz komunistické mládeže – koordinuje pol. aktivity na školách
  • 3. Svaz kubánských dělníků – oficiální odbory, přítomnost v každém podniku, brání vzniku nezávislých odborů
  • 4. Federace kubánských žen – podporuje vládu
  • 5. Brigáda rychlé protiakce – polovojenská organizace – potlačování demonstrací a pol. odpůrců
    • Kdo se nepřihlásí do organizace, má problémy dostat se na VŠ a nebo získat práci. Jediné volby probíhají do Národního shromáždění lidové moci, kdy volba poslanců je pod kontrolou komunistů, a kampaně jsou zakázané. NSLM se schází jen dvakrát do roka a ještě nevytvořila vlastní zákon. Jeho úkolem je totiž schvalovat zákony KS. Není znám počet pol. vězňů, protože jsou tito lidé obvykle odsouzeni za jiný TČ, funguje to jako záminka. Od začátku revoluce se odhad PV pohybuje okolo 15-18000 popravených (1000 poprav bez soudu), 250 zmizelých, 500 zemřelých ve vězení díky nedostatku zdravotní péče a 500 zavražděných strážci ve vězení. V roce 1976 vznikl Kubánský výbor pro LP, který šířil články z VDLP, za což byli pronásledováni, souzeni a nazýváni „nepřátelé propagandy“. Další organizace vznikla až 1987 – Kubánská komise pro lidská práva a národní smíření. Dnes zde působí více než 250 opozičních organizací. V roce 2002 byla podepsána petice více než 25000 lidí o změně nedemokratických zákonů a propuštění pol. vězňů. NSLM na to zareagovala schválením zákona o neodvolatelnosti socialistického charakteru státního zřízení. Zajímavostí je, že před nástupem Castra k moci bylo na Kubě 11 věznic, dnes je to 264 věznic (asi 280000 vězňů). Vezni (hlavně ti političtí) jsou většinou bez řádného soudu a ve velmi špatných podmínkách ( jsou biti, podvyživeni, bez zdravotní péče). Samotky (2x1 m) jsou bez světla, postele a toalety. Vězni mají zákaz vycházek, posílání i přijímání pošty a nemají přístup k novinám či rádiu.